Etika ve skautingu

-odpovědnost za svůj rozvoj, osobní růst, mravní hodnoty, dodržování Skautského slibu a zákona,

!

?

.....

Abych byla schopna pomáhat ostatním, musím bt nejdřív já v pohodě, mít nějaké znalosti, dovednosti... Seberozvoj, zlepšování se, rozvíjení schopností, psychohygiena, vzdělání, relax, seberealizace...

Být lepším, pracovat na sobě, vzdělávat se. Jen tak lze plnit povinnosti vůči ostatním.

Být na sebe přísný a vytrvalý ve svých předsevzetích.

byt spokojen sam se sebou a tim co dělám, plnit skautske zakony a povinnosti atd.

být věrná tomu čemu věřím (skutkem i myslí), nelhat si,..

Být zodpovědný, spolehlivý.

Člověk by měl dělat to, co ho baví a to, co chce. Neměl by bezmezně sloužit ostatním, ale dopřát si i něco pro sebe, alespoň občas. Jsem zodpovědná za to, jak žiji a jestli a jak plním svá přání.

člověk by měl věnovat nějaký čas jen sobě, nestarat se o druhé a opravdu odpočívat

Dále se vzdělávat a dosahovat osobního růstu skrze pomoc druhým.

dnes jsem si upšoukl ducha svatého

Dokázat se postara o sebe a dbát na svoji "údržbu"

Duševní čistota a lidově řečeno mít zameteno před vlastním prahem

hygiena, duševní hygiena, svědomí

Chovat se podle vlastního svědomí, držet se svých zásad, zachovávat své povinnosti a žít dle skautských principů na co nejlepší úrovni je to možné. Pracovat na svém osobnostním růstu a chovat se k sobě jako ke svému nejlepšímu příteli.

j aneviem uš

Jako povinnost a jistou potřebu nezapomínat na sebe samého, a starat se i o sebe, ne jen o druhé.

Jako povinost pečvat o své tělo (nekouřit, "nechlastat"), rozvíjet svoje dovednosti, jak duchovní tak fyzické.

Jako zodpovědnost za využití svých schopností a příležitostí k dobrému a šťastnému životu.

jde o zákony a princip chování, které se týkají vlastní osoby. Jak na sebe nahlížím apod.

Je důležité, aby se člověk dále rozvíjel a pokud se zasekne a nebude dále pracovat na sobě, je to špatně.

Je to povinnost chránit svůj vlastní život. Chránit ho před špatností a také leností. Povinnost k sobě znamená nedovolit si svůj život proflákat, své schopnosti nevyužít. Máme povinnost se svým životem nakládat nejlépe, jak umíme, jako s tím nejvzácnějším darem - neměli bychom tedy ignorovat vlastní osobnost, vlastní krásu. Měli bychom si vážit toho, co nám bylo dáno, a starat se o vlastní duši i tělo (neničit jej npř. různými návykovými látkami atd.).

Jedná se o vyrovnanou pozornost/péči jak o sebe tak o druhé - kdo se nevěnuje "péči o svoji duši" i o tělesné potřeby, těžko bude pomáhat druhým.

Jsem povinni starat se sami o sebe a to nejen fyzicky, ale hlavně duševně. Musíme řešit svoje problémy a znát svoje hranice. Dokud nebudeme umět pomoc sobě, nemůžeme pomáhat ostatním.

Jsem povinován k dobrému zacházení se sebou

Každý člověk je jedinečný, je jiný a je svůj. Povinnost jako takovou vnímám v tom, že člověk nezůstane stát na jednom místě, ale během svého života se psychicky, duševně, intelektuálně,.. vzdělává, rozvíjí. Má sebeúctu.

každý je jedinečný a neměl by se řídit cizími rozhodnutími, všímat si v životě i sebe, jednat podle sebe, prostě nebýt tu jen pro druhé ale i pro sebe

každý je odpovědný za svoje činy atd., jak si ustelu tak si lehnu

Každý je strůjcem svého života a má zodpovědnost za své činy.

Každý skaut je povinnej pracovat na svém vlastním rozvoji, jak fyzickém, psychyckém, tak duševním. Stejně jako nezapomínat na to že by měl občas něco udělat pro sebe - nejen pro druhé.

Mám odpovědnost za to, co se se mnou (mým životem, tělem,..) děje.

Mám zodpovědnost za sebe a své chování, jednání

Měli bychom na sobě neustále pracovat a učit se novým věcem, rozvíjet svou osobnost.

Mravní i tělesná bezúhonnost, péče o vlastní zdraví

nebýt sebekritický

Nemůžu se svým životem dělat co chci a tím ho ničit. Dostal jsem ho jako dar, ale musím se o něho starat.

Neubližovat si, být na sebe přísný, neulejvat se, učit se, pracovat a dostatečně odpočívat. Žít vyváženě.

nezanedbávat se ve všech ohledech - fyzických, psychických a duchovních. Uvědomit si vlastní osobnost, předcházet syndromu vyhoření atp.

Nic si nenalhavat, byt alespon pred sebou sama sebou.

Niternou potřebu se rozvíjet, směřovat za jasným cílem s vizí vlastní budoucnosti. Nespočinout na stejné pozici...

No že se otočí jeden na drohého zadkem a ten druhý ho začne píchat do prdele.

Nutnost pečovat o sebe.

odpovědnost za rozvoj sebe sama

Odpovědnost za rozvoj své osobnosti v souladu se skautskými ideály.

Odpovědnost za sebe sama, pracovat na sobě, být lepším člověkem.

odpovědnost za sebe samotného, osobní rozvoj a účelné plánování své budoucí existence.

odpovědnost za svůj rozvoj, za své chování

osobní rozvoj (vzdělání,práce,chování...)

Péče o svou fyzickou, duševní i duchovní stránku (pohyb, strava, duševní hygiena, přemýšlení nad duchovními otázkami, morálními hodnotami... ) .

Plnění svých povinností, sebevýchova...

Plnit cíle které jsem si stanovil. Dodržovat hodnoty které jsem přijal

posouvat se vlastní cestou, mít k sobě sebeuctu. přesvědčení že je každý člověk

Povinnost chovat se tak, aby moje Já rostlo a rozvíjelo se. Rozvíjet svoje přednosti a talenty a zároveň povinnost najít a seznámit se se svými nedostatky.

Povinnost k sobě bych definovala jako rozvíjení sama sebe. Člověk by se měl snažit být čím dál tím lepší a překonávat sovje hranice. Neměl by ale zanedbávat svůj osobní - duševní rozvoj.

Povinnost k sobě chápu jako moje chování, skutky a prostě to co dělám, abych se nemusela za své činy stydět. Abych se po celý život učila, snažila jak nejlépe dovedu. prostě takový osobní rozvoj po celý život a i bez toho abych někde prohlašovala že jsem skaut si lidé řekli, to je opravdu dobrý člověk =)

Povinnost pracovat na svých morálních postojích na opravdovém přijetí postojů, které mám. Bez vlastní reflexe a opravdovosti v jednání nelze správně působit na ostatní. Platí to samozřejmě i pro další oblasti, ne jen pro morálku. Každá člověk má zodpovědnost za své chování, skaut nepromarní život bez činností vedoucích k jeho zlepšení.

Povinnost pracovat sám na sobě, rozvíjet sebe sama ale také se starat o sebe sama, mimo jiné proto, že jsem/mám být součástí společnosti

Povinnost se duševně i fyzicky zdokonalovat jak jen to síly dovolí.

povinnost se rozvíjet, učit se novým věcem, mít k sobě dostatečnou (ale ne přehnanou) úctu, mít úctu k svému tělu, zákaz sebepoškozování se a ničení svého zdraví (přehnané pití, drogy, tabák)

povinnost starat o sebe sama, rozvíjet se, vzdělávat se, nezanedbávat vlastní zdraví..

Povinnost starat se o svou fyzickou, ale hlavně duševní stránku osoby. Rozvíjet se, bojovat se zlým a dostávat se čím dál tím blíže do náruče Krista

Povinnost všestranně se rozvíjet (duševně, duchovně, intelektuálně, fyzicky). Důležité je, aby všechny "směry" jedinec rozvíjel harmonicky.

povinnost zlepšovat sám sebe abych mohl být platný ve společnosti

práce na sobě samém, sebepoznání, seberozvoj, samostatnost, soběstačnost

Práce na sobě, jak po duchovní stránce tak po fyzické. Mít se 100% rád.

Pracovat na sobě,po tělesné i duševní stránce, neusále sezlepšovat.

Pracovat na svém osobním rozvoj, starat o své tělo, zdraví, mysl, intelektuální rozvoj...

pracovat na svém rozvoji, vést k zodpovědnosti za sebe...

Princip celostního rozvoje své osobnosti, po všech stránkách.

Princip povinnosti k sobě bych definoval tak, že při konání dalších dvou principů nesmíme zapomínat na povinnost k sobě, což znamená, že bychom se měli občas zastavit, vydechnout, zamyslet se, srovnat si cíle, kterých chceme dosáhnout a podle toho se vydat určitým směrem. Také si myslím, že tato povinnost obsahuje péči o své tělo, kterému bychom měli co nejméně škodit - základem by mohla být např. pravidelná strava. S principy zkrátka souvisí hodně věcí, kterých bychom si měli všímat.

Pro každého z nás je důležité najít si čas sám pro sebe - na svou duševní hygienu. Povinnost k sobě znamená umět udělat něco hezkého sám pro sebe - udělat si radost. Také znamená to, že bychom se měli průběžně zdokonalovat ve svých znalostech a dovednostech. Prohlubováním svých znalostí a dovedností zvyšujeme např. svoji hodnotu na trhu práce, otevíráme si nové obzory a získáváme nové možnosti.

Přijmout sama sebe a mít se ráda taková, jaká jsem - se svými schopnostmi a dary, ale i se slabostmi a špatnými vlastnostmi. Dary rozvíjet a své slabé stránky umenšovat. Jinak řečeno pracovat na sobě a růst (v duchovní, duševní a fyzické rovině). Povinností k sobě je také radost ze života.

rozvíjet sebe sama, hledat své silné stránky a posilovat je, naopak myslet na ty slabé stránky a snažit se je "potlačit", být čestná k sobě, chovat se tak, abych nikdy neztratila "svoji tvář", tak abych se za své činy nemusela stydět a abych mohla být příkladem.

Rozvijet sve schopnosti dovednosti nadani talent ale take dbat na zdravi duchovní rozvoj atd.

Rozvoj sebe samého

Rozvoj sebe v rozumových, tělesných, duševních i morálních vlastnostech (práce v týmu apod.).

sama sem cinitelem svych cinu a taky bych mela na to brat potaz

sebekritika, seberealizace, zlepšování sebe samého, svědomí, poznání sebe sama

sebepoznání - vědět o svých slabých i silných stránkách; poznávat své schémata (paradigmata) seberozvoj - poznané věci cíleně měnit, rozvíjet, budovat; také "ostřit pilu" = pečovat o sebe v rovině fyzické, duchovní, duševní i sociálně-emoční

seberozvoj a volný čas

seberozvoj po všech stránkách

seberozvoj, práce na sobě samém, dělat si radost:)

Seberozvoj, vzdělávání, makat na sobě, jakási sebeúcta a zdravé sebevědomí.

Sebeřízení

sebevychova,svedomi,dusevni hygiena atp

Sebevzdělávání, neničit si zdraví a hazardovat se životem, být sám k sobě upřímný, jednat tak, abych se sám před sebou nemusel stydět.

sebezdokonalování - péče o svůj osobnostní rozvoj, vzdělání, zdraví...

Sebezdokonalování, stálá práce na sobě, ale také psychohygiena.

Skaut musí pomáhat ostatním ale nezapomínat na sebe. Každý má nárok na odpočinek. Mám povinnost se o sebe starat tak aby mé tělo nebylo poškozováno. Mám povinnost rozvíjet své dovednosti a vědomosti.

Snaha být soběstačný, vzdělávat se, umět se o sebe postarat, pracovat na svém rozvoji ve všech směrech...

Snaha neustále se rozvíjet a dbát o sebe. Ať už ve fyzické nebo duchovní rovině.

Snaha o rozvoj svých dovedností a schopností sebevýchovou, službou a činnostmi s ostatními.

Snažit se být lepším, stanovovat si cíle a snažit se jich dosáhnout abych se pozvedla morálně, psychicky i fyzicky.

snažit se identifikovat své silné stránky a ty nabídnout ostatním a taky své slabé stránky na kterých pracovat abych se v nich rozvíjel

snažit se na sobě pracovat, dodržovat sliby, pravidla, snaha žít čestně.... kvůli svému svědomí, ale ne kvůli okolí

starám se o své tělo a duši

Starat se o osbní rozvoj

Starat se o sebe jako o lidskou bytost, která nesmí (co do vývoje) zakrnět. Má se rozvíjet intelektuálně, duchovně i sociálně.

svět se netočí jen kolem všech ostatních, ale i kolem mě. Plnit povinnosti v práci, ve škole je samozřejmostí - ale důležité je najít si čas na sebe, na čtení hezké knížky, na sport, zábavu, pivo s kamarády, cestování, ale také na to třeba vůbec nic nedělat a jen tak ležet v trávě :-)

Tento princip jako každý má více určitých rovin. 1) Být správným člověkem, mít čisté svědomí, chovat se slušně... 2) Dbát o sebe, dodržovat správnou životosprávu, žít zdravě 3) Rozvíjet se, poznávat nepoznané, cestovat, ...prostě žít 4) Mít pevnou vůli, dotahovat úkoly do konce, posouvat se v kariéře nebo vzdělání... Dalo by se toho vymyslet opravdu hodně

Udržovat sebedisciplínu.

Umět si odpustit a myslet na svůj duchovní život. U skautů je taky důležité nebrat si toho na sebe moc a umět říct ne pro svoje vlastní dobro.

upřímnost k sobě samému, rozvíjení sebe sama, ochrana sebe sama

uvedomování si své vlastní osobnosti, nutnost jejího vhodného rozvoje s cílem zapojit se a přispívat do společnosti, uvědomění osobnosti jako jedinečné substance nadané právy a povinnostmi

uvědomovat si, že jsme odpovědni za svůj vlastní život, pečovat o sebe - o svůj zevnějšek i o svoji duši. Odpovědnost za sebe by vždy měla být na prvním místě.

Vážit si sám sebe, dbát na svůj osobní rozvoj, při službě ostatním nezapomínat také na sebe

Vážit si sebe sama.

Vědomí potřeba vlastního rozvoje, pracovat sám na sobě, konat v souladu se svým svědomím.

Vývoj sebe sama, zlepšit své schopnosti po všech strankách

vzdělávat se,žít zdravě, mít koníčky

x

zamýšlet se nad sebou a svojí budoucností

Závazek

Zlepšovat se, jelikož je to prospěšné nejvíce mně, ale taky okolí.

zodpovědnost za své chování a jednání, mravní integrita jedince

zodpovědnost za svůj seberozvoj

-pomoci, kde je potřeba, všímat si lidí kolem sebe, mít oči otevřené, bližní-rodina, lidé kolem nás, spoluobčané, stát jako samotný

,byt vzorem pro druhe,pomahay a nemyslet vic na sebe,ale na druhe

?

?

....

Biblické "Miluj bližního svého jako sám sebe," ...každý den učiním alespoň jeden dobrý skutek, vědomí sounáležitosti se společností, v níž žijeme, ochota pro ni něco obětovat a něco přinést

Budeš milovat Bližního, jako sám sebe

Být dobrým člověkem dalším lidem. Pomáhat.

Být dobrým přítelem (v pomoci - pomůže, v krizi - podrží, říká bližním pravdu)

Být jim nápomocen a snažit se jim pomáhat.

Být ochotný obětovat svůj čas pro druhé

Být ochotný pomoci těm, kteří to potřebují. Nebýt lhostejný.

Být otevřený a přístupný k druhým, vnímat jejich názory a potřeby, umět aktivně pomoci. Hodnotit svou činnost nejen z hlediska vlastního užitku, ale dbát i na dopad/prospěch pro jiné.

Být pozorný vůči potřebám ostatních. Pomoci jim či pokárat je, když jsou na zcestí.

být prospěšná ostatním, pomáhat a být tu pro své blízké

Být připraven a ochoten pomáhat lidem kolem sebe a snažit se mít je rád jako sebe.

být připraven jim pomoci, ukázat směr, být na blízku a vyslyšet je

Být součástí společenství

Být tu pro statní, když potřebují, sloužit, vědět, jak ostatním pomáhat (například dobrý skutek) a aktivně to dělat. Zajímat se o okolní lidi i svět a vůbec se snažit, aby byl svět o trpchu lepší místo než doposud.

být vždy připraven poradit nebo pomoci. všímat si okolí

Být zodpovědný, spolehlivý, přátelský.

Citátem E. Hemingwaye: "Člověk není ostrov sám pro sebe, je tu také pro všechny ostatní."

člověk by se neměl starat jen o sebe ale i o druhé. mít o ně starost, pečovat, ale ne že musí... tím že na blízké nezapomíná jistým způsobem rozvíjí a pomáhá sobě,..

Člověk je člen společnosti. Vztah k druhému je po vztahu k sobě tím prvním, který má realizovat a na němž se ukazuje jeho vyspělost a vyzrálost. Jako jsou zde lidé pro mne, mám zde být já pro ně, a to v jakýchkoli situacích.

Člověk má pomáhat druhým. Například vést oddíl, pomoct babičce s těžkou taškou atp.

empatie,ochota pomoci,uprednostneni cizich potreb pred vlastnimi, ochota vyslechnout, atd

chápaná jako věrnost své vlasti, která je v souladu s úsilím o mír, o vzájemné pochopení a spolupráci mezi lidmi, národy a různými sociálními skupinami; je pojata jako závazek účastnit se na rozvoji společnosti, jako úcta a láska prokazovaná bližním a přírodě

Chovat se k nim ohleduplně, mít je rád tak, jako mám ráda sama sebe.

Chovat se k ostatním lidem slušně, být vždy ochoten jakékoliv pomoci, konat dobré skutky, být spolehlivý a důvěryhodný, přiměřeně důvěřivý....

chovat se k ostatním tak jak chci, aby se chovali ke mě, dodržovat sliby

Chovat se ke všem v mé blízkosti tak, jak bych chtěl aby se oni chovali ke mně. Neodmítat pomoc, naslouchat..

ja neviem uš

Jako člen společnosti jsem její součástí ve všech směrech a jednou z těchto součástí jsou mé povinnosti shodné s těmi, jaké mají ostatní ke mně (pomoc, adekvátní chování)

jako princip kobližní

Jako šanci být užitečný a pozitivně ovlivnit životy jiných lidí.

Jde o princip, který se týká mého přístupu k bližním, ostatním.

Jsem povinován chovat se k bližním tak jak bych se choval k sobě

jsme odpovědní za děti, které nám jsou ve skautu svěřené, měli bychom je vést k rozvoji a pečovat o ně, dále bychom měli pomáhat všem, kteří to potřebují - pokud je to v našich silách

Každý, kdo někdy vykonal nějaký dobrý skutek ví, jak senzační je to pocit. A proto pomáhej ostatním a buď k nim ohleduplný.

Když mám někoho rád, tak se mu snažím pomoct, co to jde. Sedět na zadku a využívat je, to prostě nemá žádnou úroveň. Člověk má co dělat, bližní ho taky nenechá ve štychu a hlavně dobrý pocit. :)

Má svoboda končí u hranic svobody bližního, mám zodpovědnost za děti mi svěřené; nejsem na světě sama, nemůžu tedy žít jen pro své blaho a stylem "po mně potopa"

Měli bychom pomáhat svým přátelům, ale i nepřátelům, když to potřebují, bez jediné myšlenky na to, jestli mám nebo nemám. Aby se o nás přátele jednoduše mohli opřít i v nejhorším.

Miluj svého bližního jako sám sebe. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí svůj život za přítele.

Mít pochopení pro druhé, být tolerantní. Ale nutno znát, že i zde existují "hranice".

Myslet na lidi okolo sebe, být jim nápomocna. Být kamarádkou, dobrou dcerou, studentkou, přítelkyní, sestrou...Chovat se k nim, tak jak bych chtěla, aby se oni chovali ke mě.

Na světě nežijeme sami a není správné zavírat oči před problémy kolem sebe jenom proto, že máme pocit, že se nás netýkají.

Nabídnout jim to co umím a pomoci tam kde to potřebují. A nehledět při tom na své pohodlí.

Nedělat věci sobecky tak, abych z nich měl užitek jen já, ale tak, aby pomohly druhým. Chtít pro druhé víc, než pro sebe. Když se podle toho řídíme, dostaneme ještě větší odměnu.

nejsem lhostejný, snažím se pomáhat a obětovat ve vztahu k druhým

Nejsem na světě sama - pomáhám lidem ve svém okolí, oddílu, mám povinnosti v rodině, vlasti, snažím se zlepšovat svět kolem sebe.

Nemyslet jen na sebe ale také na své bližní. Přátelé, rodinu, bratry a sestry.

Nemyslet jen na sebe, při všem co dělám, myslet i na druhé, na to, jak jim mohu pomoci, být jim užitečný. Když mám nadbytek, mohu se podělit, tak to učinit - nejen materiálně, ale i časově, energeticky, mentálně....

Nikdy nezradit pratele, byt jim k dispozici, kdyz to potrebuji a vzdy je vyslechnout i kdyz vam to neni prijemne.

no stejně jako princip přechozí, akorát s tím rozdílem, že bližní musí být rodinný příslušník

Nutnost pomáhat ostatním, protože pokud to neudělá nikdo, bylo by to špatné.

Odpovědnost za své okolí, za svou vlast, za potřebné, kamarády,... - že není lhostejno, co se kolem mne komu děje.

Ochota

po povinnostem k sobě musí následovat povinnost k druhým, tedy služba. To co umím, mám, dělám,... by mělo sloužit pro druhé: blízké (rodina, oddíl, družina, církev, společnost,...); pokud si toto nechávám jen pro sebe = "zakopávám hřivny pod zem"

pokud se nekdo na mne obrati pomuzu mu ale jeste lepsi je kdyz to bez vyzvani pro nekoho udelam

Pokud to jde tak pomáhej, pokud to nejde tak sežeň někoho kdo by mohl pomoci. člověk tak trochu doufá, že kdyby náhodou taky někdy potřeboval tak se někdo najde a pomůže.

pomáhat

pomáhat bližním ve stanovených mezích, dělám to pro svůj dobrý pocit, pro své svědomí

Pomáhat druhým jako závazek, jehož splnění mi přinese uspokojení.

pomáhat druhým, ať už rodině, přátelům ale také lidem kteří pomoc potřebují, pomoc vykonat bez nároků na odměnu

pomáhat ostatním

Pomáhat ostatním, nebýt lhostejný ke svému okolí, ale naopak aktivně se zapojovaat do jeho rozvoje, zajímat se o jiné lidi a kultury, být toleratní k jiným lidém...

pomáhat potřebným, předávat zkušenosti mladším, respektovat starší a zkušenější...

Pomáhat tak kde je potřeba, snažit se vidět věci kolem sebe, zajímat se o věci veřejné a nebát se říct svůj názor, konat to, čemu věříme, že je dobré.

pomoc

pomoc

Pomoc

Pomoc a prospěch vlasti,rodině,potřebným,přírodě.

pomoc bližním, např. každý den 1 dobrý skutek, slušné chování, neodsuzování jiných,...

pomoc druhým, empatie, spolupráce,

Pomoc jim když vidíme že si o pomoc nedokážou říct, být tu pro ně když si o pomoc říct dokáží, být oporou.

pomoc potřebným, nebát se přijmout odpovědnost za druhé, služba vlasti

Pomoc všem lidem, kteří potřebují podporu. At už psychicky, či fyzicky. Ve svých možnostech dělat co umím. Zároveň žít svůj život tak, aby byl pro druhé smysluplný a neomezoval nikoho v jakémkoli smyslu.

Pomoc, nezůstat slepý k potřebám ostatních, ale i k problémům, které se mohou ve společnosti vyskytnout (např. šikana ve škole)

pomoc, služba, dobrý skutek pro druhé

pomoct dřív než je dotyčný donucen o ni žádat

Potřebu a zájem zapojit se aktivně do společnosti a to jak skautské, tak i širší veřejnosti. Dokázat společnosti aktivně vrátit to, co do mě ona vložila. Projevovat zájem o život druhých.

Povinnost "nežít izolovaně" od ostatního světa. Předávání pozitivních hodnot svému okolí. Bezprostřední pomoc bližním.

Povinnost k druhým je ve stejné míře šance realizovat se jako člověk mezi lidmi, se kterými je solidární - nejen přispívat na "charitu" ve smyslu pomoci "chudým"

Povinnost nebýt lhostejný k druhým, povinnost všímat si světa okolo nás a jeho problémů. Povinnost snažit se být nápomocný tam, kde je to potřeba. Povinnost chovat se k lidem okolo s úctou a respektem (nenadávat, nepomlouvat).

Povinnost nebýt překážkou v rozvoji jiné osoby, ba právě naopak.

povinnost pomáhat a podporovat mé bližní a lidi mě svěřené (jak dovedu nejlépe)

povinnost pomáhat bližním, starat se o ně, pokud je třeba

Povinnost pozitivně působit v duchu prvního principu na životní prostředí. Prostředím se myslí nejen lidé kolem, ale i region, stát, příroda, kultura (v tom nejširším slova smyslu, tj. od zemědělství až po tzv. vysokou kulturu).

Povinnost zapojit se do zlepšování svého okolí prostřednictvím pomoci bližním i ostatním lidem, vědomí sounáležitosti a vzájemnosti, vědomí reciprocity vztahů

Povinnosti k bližním bych definaovala, že by člověk, jak říká naše heslo - Buď připraven, měl být připraven pomáhat bližním a být ochotný se pro bližní i něčeho vzdát.

Povinností každého skauta je nemyslet pouze na sebe, ale také na své bližní. Tento princip naplňují skauti službou - nejen svým bližním, ale také cizím lidem nebo například státu. Služba má mnoho různých podob.

Povinost ,vůdši přátelů, rodině,státu,všemu živému.Kdy je mji poviností se přičinit o jejich prospěch.

Povinost pomoci bližnímu všemi možnými způsoby. (psichická, fyzická)

Práce na budování a rozvíjení vztahů s druhými lidmi, věnování jim času, energie, prostředků. Být připraven pomoct tam, kde je to potřeba. Být ochotný se veřejně angažovat, vystoupit z davu.

Práce pro ostatní, přátelské vztahy a vztahy obecně, pomoc lidem, světu, přírodě.

přijetí spoluzodpovědnosti za společenství, ve kterém jsem

Připravenost pomoci (ať už přiznaně nebo nezištně) pomáhat ostatním v mnoha ohledech ( i zdánlivých maličkostech)

Rozvoj bližních v rozumových, morálních, etických vlastnostech.

Silnější musí pomáhat slabším, Všichni mají táhnout za jeden provaz. Je potřeba pomáhat také starým lidem, nechovat se sobecky.

Služba bližním - třeba jako fakt, že pomohávám v rámci plzeňské ORJ, kterou vedu. O funkci jsem nikdy nestál, ale byl jsem požádán, abych pomohl plzeňskému skautingu. Pomáhám skautingu, protože ten kdysi pomohl i mě! A když se k tomu přičtou i další aktivity v rámci roverské Služby, dá se mluvit o povinnosti k bližním :-).

služba, ochota, ohleduplnost

služba, přátelství, zážitky

Služba, spolupráce...

Služba. Využití sil a schopností jednotlivce ve prospěch celku.

Snaha pomáhat a slušně se chovat k ostatním lidem.

snažit se mít svého bližního rád jako sám sebe, dobrý skutek alespoň jednou denně, nepodporovat ani se aktivně neúčastnit jakékoli diskriminace (politická, pohlavní, rasová, náboženská,...), silný chrání slabší, vědomí, že všichni lidé jsou si rovni a mají svá práva, skaut má sloužit lidem a snažit se udělat svět o něco lepším

Soužití s druhou osobou. pečovat o vztahy mezi sebou

To je snad jasne

úcta k druhým, pomoc, služba

úcta, morálka

Účast na rozvoji společnosti, úcta, pochopení, láska k ostatním lidem přírodě i vlasti.

Udržovat kontakt, pomáhat si, být vstřícní, komunikovat...

Udržovat kvalitní vztahy mezi lidmi, mezi přáteli, rodinou, aj. Pečovat o vztah jako takový, k druhým lidem. Pomáhat. Chránit.

Umět a být ochoten pomoci svým nejbližším a lidem, kteří moji pomoc potřebují (jsou v nějaké nouzi či nevýhodě).

uvědomění si, že tady není každý sám, ale že tu jsou i ostatní a svým jednáním nemusíme ovlivňovat pouze nás, ale i ostatní. Neustále jsme s někým v interakci a je třeba umět komunikovat s lidmi a nějak se k nim chovat. A nejen k lidem ale i přírodě...

vztah k našim bližním, respekt a úcta k nim a ochota se za ně postavit

x

zamýšlet se nad ostatními, postrkávat je správným směrem

Žít dle zlatého pravidla, "zapálit svíčku" a ne "proklínat tmu".

?

.

.....

Ačkoliv nejsem věřící, i přesto si myslím, že je tato hodnota velice důležitá. Nepatří mezi ty, co jdou vidět, ale spousta lidí z ní čerpá sílu, bere odvahu, činí rozhodnutí, věří.

Akceptování obecně platných morálních zásad, které jsou nadřazeny našemu jednání (a snaha o jejich naplňování by měla ovlivňovat naše jednání).

Ateista

Budování a rozvíjení vztahu s Bohem (nebo k morálním hodnotám, nejvyšší Pravdě a Lásce...).

Buďto povinnost ke křesťanskému Bohu, nejsem věřící, takže to vnímám jinak. Věřit v něco co nás přesahuje, jít si za tím. Nějaký vyšší princip..

Bůh je náš stvořitel. Jsme zde, abychom Mu sloužili jak nejlépe umíme tím, že se navzájem milujeme, zvěstujeme radostnou zvěst a šíříme lásku.

Bůh nebo jakýkoli vyšší princip lze spatřovat ve všem konání, skaut je pravdivý a čistý v myšlení, slovech i skutcích, snaha najít přesah nám může ulehčit při hledání správných řešení. Jinak právě vlastní svědomí a Skautský zákon jako jisté desatero, někdy vnímáno pragmaticky, může být považováno za povinnost k Bohu, kdy činím bez nároku na osobní prospěch dobré skutky.

Bůh vede naše kroky a pokud svěříme svůj život do jeho rukou a budeme plnit jeho vůli a splníme tak svou povinnost vůči jemu.

Bůj jako nejvyšší Pravda a Láska; pro mě je to Křesťanský Bůh; tedy povinnosti k němu = povinnosti k Pravdě a Lásce; Tedy mít jasný systém hodnot = vědět čemu věřím, stát si za tím a také podle toho žít. Nejde zde o náboženské úkony ("chodit do kostela") jako spíše o to, co je v Centru mého života, za Čím (Kým) jdu a Co (Koho) ve svém životě hledám. Zda peníze, kariéru, uznání,... nebo smysluplný život ve službě Vyšším hodnotám.

být věrný,věřit a opora v Boha

ctít Boha jako osobu stvořitele, respektovat a chránit Boží stvoření, uvědomovat si že je na světě někdo kdo má větší moc než já - být pokorný,

Ctít vyšší principy než co se mě týká teď a tady. I když třeba v Boha nevěřím...

Člověk by měl myslet i na vyšší principy a nebýt jen materialista. Čas od času je třeba se zamyslet nad nejrůznějšími filozofickými otázkami a trošku si zameditovat, nebo tak něco.

Člověk musí někdy učinit i věci, které pro něj samotného nejsou výhodné, ale jsou výhodné pro celou společnost. Také sem patří otázky cti a svědomí - přiznat se k prohřešku, neschovávat se za nepravdy, přemýšlet pozitivně,...

dělat to, co je správné

dodržování přikázání, život podle křesťanských zásad

Dokázat se ztotožnit s životními principi založenými na křesťanských a humanitních ideálech, žit jimi a nezpornevěřit se jim. Ochota přijmout život v pravdě a schopnost dávat i přijímat lásku.

dost individuální, povinnost k něčemu vyššímu, co je nad námi, odpovědnost za to "dělat svět lepší"

Duchovní dimenze, která mě nabádá, abych rozvíjel svou duchovní část osobnosti, nadřazenost duchovních a morálních principů nad materiálními požitky...

Existuje něco nebo někdo nad námi, který ví o mém jednání, i když druzí mě nevidí...

Existuje nějaký vyšší princip, proč něco děláme, morální hodnoty, Pravda a Láska. Snažíme se hledat Dobro a dělat správné věci, přemýšlet nad tím, proč tu jsme.

Existují hodnoty, které nás přesahují, a na ty by skaut měl při svém jednání pamatovat a řídit se jimi.

filosofie, mystično, individualita

hledání cest, hodnot

hledat nadosobní, přesažné hodnoty a řídit se jimi bez ohledu na okamžitý prospěch

hledat nebo mít stanovené morální hodnoty, které jsou reálné a jdou dodržovat.

Hledat nejvyšší pravdu a lásku. V případě křesťana se vzdělávat ve víře a snažit se jít cestou svatosti.

Hledat v životě vyšší hodnoty, nejvyšší Pravdu a Lásku. Není to jen víra v Boha, ale víra ve vyšší hodnoty, než materiální.

chápaná jako povinnost hledat v životě vyšší hodnoty než materiální

Chování (nejen) podle Desatera, uznávání Boha jako nejvyšší autority

Chovat se celý život tak, aby svět, až z něj budu odcházet, byl o kousek lepší, než když jsem na něj přišel.

jako nevěřící chapu,jako povinost vůdčí,něčemu co mne přesahuje a co může být důležitější než já,např, spravedlnost,svoboda..

jako odpovědnost k něčemu vyššímu, co přesahuje člověka. Jakákoli víra, myšlenka atp.

Jako pro praktikujícího katolíka je to pro mne především o vztahu s Bohem tak, jak je definován křesťanstvím. Obecně to znamená hledat a snažit se naplňovat i jiné než materiální hodnoty, nepodléhat kritériu užitku, veškeré své jednání poměřovat imperativem svědomí a toto svědomí také rozvíjet.

Jako šanci pro pozitivní přemýšlení o nezmánu a hranicích.

Je na prvním místě. Marné naše namáhání bez Jeho požehnání.

Jedná se o "péči o duši" ve smyslu jednak hledat, co "stojí nad člověkem" a může jeho život "nasměrovávat", ale i "zakotvit" se ve věčnosti, ba dokonce nacházet útěchu ve vlastních starostech či vysvětlení k údělu člověka obecně. Opět je to nejen "povinnost" (např. chápaná jako povinnost chodit do kostela u členů církví) ale šance na plné lidství.

Jelikož je člověk otevřen transcendentnu, jeho povinností je rozvíjet i tuto stránku jeho života. Nerozvíjí-li člověk tuto svou povinnost a nepracuje-li na tomto vztahu, začne se to zákonitě projevovat i na vztahu k bližním a následně i na vztahu k sobě samému.

Jsem "nevěřící" Ovšem to, že nejsem členem nebo zastáncem nějakého náboženství neznamená, že jsem úplně tak nevěřící. Nejemon protože jsem skaut vyznávám nejvyšší pravdu a lásku.

jsem nevěřící, takže povinnost k Bohu se mi netýká.

Jsem povinován milovat Boha a milovat ho v každých situacích

Každý skaut by měl uznávat, že tím nejvyšším a nejdůležitějším není on sám. Je jedno jak nazývá svůj vyšší princip. Pro někoho je to Bůh, pro někoho Láska, Morálka... Hlavní je, aby směřoval k něčemu vyššímu.

každý v něco věříme a měli bychom konat tak, abychom se nemuseli za sebe stydět. je jedno jestli je to křestanský bůh či etická pravidla. jde o duchovní přesah našich činů.

Měli bychom se chovat šetrně jak k přírodě, tak k lidem a žít podle svého nejlepšího svědomí.

Miluj svého Boha celým svým srdcem, celou svou myslí a celou svou silou.

Mít s Bohem osobní vztah, trávit s ním čas. Růst a vzdělávat se ve víře. Hledat Boha a jeho vůli.

mít víru v něco, nemusí to být nutně Bůh, stačí věřit v cokoli jiného

Morálka, etika, přesažené hodnoty života, víra v Boha (pro mě).

Na základě tohoto principu bych měl po smrti předstoupit před onu vyšší bytost a nestydět se za svoje činy na zemi. Být hrdý na pověst jaká po mě zůstane.

nehromadit majetek, něco věřit, snažit se být lepším

Nechat se vést po Božích stezkách, žít podle Božích slov, odpouštět a žádat o odpuštění.

Nejvyšší princip, kterého dosáhneš až po předchozích dvou.

Někdo může v tomto principu shledávat Boha ve smyslu víry, tento názor sdílejí například různé oddíly či lesní školy viz. ekumenická LŠ. Já osobě vnímám tento princip jako hledání vyšších statků, než je finančních (přátelství atd..).

není to bráno vyloženě jako k bohu, ale k něčemu vyššímu, v co je dobré věřit.. bohatství a majetek není všechno (třeba v lásku, přátesltví, pravdu,..) a tímto tak trochu říkáme že jsme si toho vědomi

nerozhodování se podle mých aktuálních potřeb, ale zvažování vyšších cílů (Pravda a Láska)

Nevím, jsem ateista, asi určitý typ pokory vyšší moci ( zákonu ), a její respektování

Nijak, neboť moje skautské prostředí je sekularizované.

nijak...osobne mam povinnost k nejvyssi pravde a lasce nikolov k Bohu....rozhodne povinnost k vyssim hodnotam,ale rozhodne ne ke konkretnimu bohu konkretni viry

no úplně stejně, akorát je třeba opíchat Boha skrze jeho syna Ježíše Krista. Opíchat nemyslím trnovou korunou, ale penisem

Obecně jako povinnost dotazovat se na Boží vůli v našich životech a snažit se ji naplňovat. U nevěřících skautů jako povinnost nestavět se k duchovnímu tématu odmítavě, ale naopak se o tuto tématiku zajímat, hledat, zkoumat a přemýšlet o těchto věcech.

Oddanost

odpovědnost za duchovní rozvoj

osobní víra bez rozdílu náboženství (motivace)

píčovina bůh není

Plně žít vztah s Bohem.

plnit běžné povinnosti

Pomáhej bližnímu svému.

Povinnost hledat a žit nejvyšší Pravdu a Lásku. Dají se definovat tři kategorie na základě zkušenosti, k čemu se můžeme obracet konkrétně. Pro někoho je to Lex (Zákon) - to co je dobré a morální; pro někoho Dobro - pozitivní energie, která se tomu, co ho vykonává, nějak vrací. Nakonec pro jiné lidi je to Bůh, s kterým člověk vede dialog.

Povinnost hledat něco co mé Já převyšuje. Něco co vede mé kroky a bdí nade mnou. Není definováno co to je, každý by to měl ale hledat.

povinnost k Bohu chápu jako nějakou vyšší hodnotu (nejsem věřící). Je to snaha tvořit svět lepším, chovat se tak, abych mohla být příkladem pro ostatní, možná snaha stát se vzorem pro ostatní...

Povinnost k Bohu nijak. Povinnost k Nejvyšší Pravdě a Lásce jako povinnost k přesažným hodnotám, snahu budou lepší svět.

Povinnost k bohu, nebo také nejvyšší pravdě a lásce je ze všech tří povinností asi nejhůře uchopitelná - pro každého může znamenat něco jiného. Základem je, že skaut by si měl najít cokoli, co převyšuje člověka (ať už je to Bůh, bůh nebo příroda) a sloužit tomuto "elementu". Nesmí ale jít o slepé klanění.

povinnost vůči něčemu vyššímu (bohu?, přírodě?, lásce, hodnotám...)

Povinnost, která nás směřuje ke konkrétním hodnotám, které máme v sobě pěstovat a bližním předávat. Hodnoty postavené na ideálech, které nemají za nejvyšší cíl hmotný prospěch či jen "užití si". Bůh jako absolutní pravda, láska... Skaut má tyto "nemateriální" hodnoty vyznávat, mají být tím o co mu především v životě jde.

Povinnosti k Bohu jsou z mého pohledu dnes povinnosti k výšším principům. Pro mě osobně jako věřící to znamená dodržovat desatero a věřit v něco nadpozemského :-D

pro mě je to Desatero božích přikázání, něcjako co nechceš aby činili druzí tobě nečiň ani ty, něco ve stylu modli se a pracuj, nebo mít lidi opravdu rád

Pro nevěří to chápu spíše jako povinnost k vyšším principům, k Pradvě a Lásce. Nevěřím, že tu člověk je jen sám pro sebe a že je jedno, jak se chová, když jej jiní nevidí (kdyby se tak totiž chovali všichni, to by to tady pěkně vypadalo). Protože je dobré dbát na mravní a etické zásady a vůbec se řídit 10. bodem skautského zákona.

Přístup k Bohu by měl vycházet se svobody, nikoliv z povinnosti.

Rozvijet touhu a cestu k bohu eeee respektive k vyssim principům za každou cenunhajit pravdu,lasku

Rozvoj duchovní stránky člověka. Sebe i v rámci možnosti, druhých. Žít v souladu s nejvyšší Pravdou a Láskou.

sán sobě svědomím

Skaut má nějaké morální zásady a proto by měl být veden i k duchovní svéře. Je jedno k jakému náboženství, ale v něco by věřit měl.

sloužit nejvyšší pravdě a lásce

sloužit pravdě a lásce

Služba Bohu, snaha o duchovní život...

Směřovat a rozvíjet i nemateriální hodnoty.

snaha o hledání duchovní cesty a držení se svých morálních hodnot a zásad. Potom to záleží na vyznání každého jednotlivce...

snahu sloužit nejvyšší pravdě a lásce

snažit se žít s Bohem jako nejvyšší Pravdou a s jeho Láskou

Stále by v nás měla zůstávat víra v něco vyššího než jsme my sami. Měli bychom být čestní nejen před sebou, ale i před Bohem.

Šířit skautskou ideologii a dodržovat přísahu (zejm. pokud se přísahá na Bibli).

tato definice mi nelze popsat

Toleruju náboženské vyznání ostatních (jsem nevěřící, ale ne úplně), asi věřím v osud, ale co si člověk neudělá, to nemá, a modlitby mu v tom zřejmě nepomůžou. A první věc, co mě napadla, bylo "Měj bohy v úctě, ale nespoléhej na ně." - Mijamoto Musaši. Snad ti to nějak pomůže. :)

toš je to jasné, je to šefik, který si hraje se sirkama a pálí mravence lupou

Toto je hlavně pro věřící ovšem nebere se to pouze doslova k bohu ale k něčemu vyššímu.

Toužit po službě Nejvyšší Pravdě a Lásce, žít s vědomím, že z každého svého jednání budu "skládat účty".

U křesťanů víra v Boha, u ateistů vyšší než materialistický život ve společnosti tzv. chápání vyšších duchovních hodnot

u věřící osoby následování víry v boha, u nevěřících může být posunuto do významu víry v nějaký vyšší princip

úcta k duchovnu, nezneužívat slova "Pravda, Láska, Bůh,...", vědomí, že jsme dostali nějaký úkol a nějaké dary, které máme předávat dál, povinnost vzdělávat se ve víře a mít zájem (mít hrubý přehled o hlavních náb. směrech)

Úcta k hpdnotám přesahující mě samotného, neboť pamatuj, že jsi prach a v prach se obrátíš. Teprve s Bohem dostává ten život pravou šťávu.

Umět se zamyslet nad nemateriálními věcmi. (Např. vědět, co doopravdy znamenají slova "milovat, láska" a samozřejmě spousta dalších slov i jiných odvětví.) Tato povinnost rozhodně není jednotvárná a nedá se úplně jasně definovat.

uvědomění si toho, že na světě existují vyšší, než materiální hodnoty

uznávat, že existuje něco vyššího, pro věřící asi normální věc, pro ostatní-morální hodnoty, existence vyššího řádu,

V Boha nevěřím. Mam to jako princip povinnosti k Nejvyšší Pravdě a Lásce. K tomu podle mě slouží skautský zákon.

v Boha nevěřím. pro sebe mám nejvyšší pravdu a lásku. žít tak, abych na konci života mohl říci, že můj život nebyl zbytečný. že tu po mě něco podstatného a pozitivního zůstává

V jednoho Boha věřiti budeš...myslím, že k tomu nelze co jinak říct :D

vědomí vyšší substance utvářející prostor pro vlastní smysl života i běh světa jako celku, povinnost sounáležitosti a odrazu vlastního života s idejemi, které představuje a utváří Bůh

Verit mu, vzdyt on nam vzdy pomuze. Milovat ho, vzdyt kdyz milujeme jeho, tak muzeme nilovat ostatni. Dekucat mu, vzdyt on je stvoritel sveta a vi co je pro nas dobre a ma nas rad tekove, jaci opravdu jsme.

Věrný

veřít že člověk tu je z nějakého důvodu

věřit, že existuje něco co nás přesahuje

víra

Víra v to, že existuje něco, co nás přesahuje. Sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce.

vztah k něčemu nad námi, vyššímu principu

x

zachovavat vyšší cíle, dodržování morálních hodnot

v bodech jsou obsaženy základní témata lidského života; témata, k nimž se sk. zákon vyjadřuje, jsou nadčasová, nepodléhají trendům;

.

..

....

"Skaut je pravdomluvný" - máme být pravdomluvní, i kdyby nám to mělo uškodit. Jenže člověk si prostě nemůže na některé věci stěžovat nebo říkat vždy pravdu - ne jen proto, aby ochránil sebe, ale třeba i své bližní. Snažit se být pravdomluvný, to ano, ze všech sil, ale ne vždy to jde, to je prostě utopie. (a to osobně nejsem žádný pragmatik a na morálce si docela zakládám) "Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců" - ne každý představený, vůdce a bohužel i rodič to myslí se svým "svěřencem" dobře nebo se nachází na správném místě. Občas je pro prospěch většiny ubrat se i jinou než přikázanou cestou. "Skaut je veselé mysli" - snažit se může, ale s pocity nic neuděláme. "Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích" - slovech i skutcích se většinou dá splnit, ale myšlenkách? To, co si myslím, mohu ovlivnit jen tím, co udělám nebo co řeknu. Myšlenku nelze ovlivnit. Utopie.

$

1) sk. zákon je psaný "idealizovaně". Ne direktivně, jako např. desatero, ale jako nabídka, že takovým chci doopravdy být. A k tomu se dobrovolně a svědomitě mohu zavázat.

Bo

Body skautského zákona zachycují ve své podstatě základní body dobré morálky a dobrého člověka

Byť se některé formulace principů či zákona mohou zdát zastaralé či příliš rigidní, problém bývá především v jejich pochopení a v tom, že často chybí praktický vzor v jejich naplňování, sami vychovatelé o nich neumí mluvit a diskutovat. Zákon odpovídá řadě jiných obecně platných morálních kodexů naší civilizace a obsahuje v sobě zásady nutné pro zachování vzájemné rovnováhy.

Dala bych spíše ano. (Nevím, mě přijde jako špatná možnost). Není v nich nic, co by neměl dodržovat každý slušný člověk. Myslím, že nejen skauti se těmito pravidly podvědomě řídí, samozřejmě, že to neplatí dogmaticky.

Deset zákonů je v kostce shrnutí základních lidských hodnot a "pravidel" pro úspěšný a spokojený život. Nejen dítěte, ale i člověka. Je to jasný hodnotový ukazatel. Vnímám ho jako návodný přepis toho, jak rozumět 3 principům. Vše vychází z prvního bodu, který je klíčový: Být pravdivý - k sobě, ke svým slabostem, k druhým, nelhat, nepodvádět, být přímý a čestný, věrný myšlenkám, lidem, svému slovu, sám sobě, svým zásadám ... První bod SZ je klíčem k chápání všech ostatních. Pokud selžu v prvním bodě, žádný jiný nemůže fungovat, bude to jen nálepka, třeba i hezký nátěr, ale na prohnilých základech. Pravdivost (přímost) je úplný základ. Některé body ho více upřesňují (být čestný, čistý v myšlení,...), některé na něj navazují (pomáhat druhým, být hospodárný,...), ale bez prvního bodu (pravdivý k sobě) to nemůže moc fungovat.

Dnes je málo věřících, kteří jsou vychováváni s přísnějšími morálními zásadami a ve skautingu jsou tyto zásady předávány pomocí skautského zákona i těm, kteří by se s nimi nesetkali. Takto budou přinejmenším vědět, že by se tak měli snažit chovat. Někdy se může zdát těžké podle skautského zákona žít, ale aktuální bude stále. Velmi pomáhá společenství skautů, které slouží jako příklad mládeži. Nemusí se cítit nesví, když někomu pomůžou, protože to vidí u svých vedoucích a skautských kamarádů, bohužel většinou jim chybí příklad doma nebo ve škole. Někde se

Dnešní doba je postavená tak že člověk slepě se řídící všemi zákony nemá ve společnosti šanci. Zákony jsou ušlechtilé a krásné ale nenaučí vás čelit "lidským žralokům"

důležitá je hlavně snaha o dodržování těchto zákonů a dodržování hodnot, ne až tak výsledek

Důležitost při výchově, jsou jedním ze základních vzorců pro výchovu ve skautu a chování ve společnosti. Jejich důležitost dokazuje i zakotvení ve stanovách Junáka.

ehm...myslím si že zákon je reálný i v dnešní době...nějak netuším co bych měla zdůvoďnovat :-D

Hodnoty, na kterých je zákon postaven (pravda, věrnost, ochota pomáhat, otevřenost, zdvořilost, úcta k přírodě, poslušnost, optimismus, skromnost, upřímnost...), jsou nadčasové.

i přes "Stáří" zákonů jsou stále aktuální... sice nemusí doslovně platit tak jak byli dříve myslené, ale v každém bodu je právě to, s čím se člověk v životě potýká.

I tato hektická doba potřebuje lidi žijící podle zákona - věrné, hospodárné,... nepřijde mi, že by lidé žijící podle skautského zákona byli nějak zvýhodněni, i když vidím, že mnohým kladným vlastnostem (pravdomluvnosti) tato doba nepřeje.

Jde o náš přístup k věci. To, že to nikdo jiný nedělá, ještě neznamená, že to nebudu dělat taky. Když se rozhodneme pro dodržování zákonů a snažíme se o to, určitě to jde. Samozřejmě občas můžeme selhat, ale to se stávalo už i dříve, takže výmluva, že už to není aktuální, je opravdu jen výmluva.

jde o soubor morálních pravidel, která jsou platná v každé době

Jde o to, že snažit se o čistotu ve slovech, myšlenkách i skutcích je potřebné, prospěšné a důležité. Avšak v dnešní době velmi težké. Je třeba se snažit stále.

Jde vpodstsatě o upravené desatero, základní principy slušnosti které napomáhají člověku přežít ve společnosti a společnosti přijmout člověka, jsou platné vpodstatě ve všech kulturách světa (samozřejmě s různými specifiky)

je mi to lito ale dnesni generace moc se podle zakonu neridi

je nadčasový. skautský zákon bych rozhodně neměnil. Pokud se někomu nezdá, udělal bych komentář k bodům, který se může v čase měnit.

Je stále aktuální, tyhle hodnoty se nezměnily. Musíme dbát pořát na to stejné i po 100 letech.

Je to často jediný morální kodex který děti vidí napsaný a dostanou ho.

Je to osobní zkušenost, kdy znám monoho skautů se slibem....a kde jejich slib ve skutečnosti je, to nevím. Možná až často se mi zdá, že dnes je běžné že se slibuje jak na běžícím páse, ale ta slova slibu nikoho pomalu nezavazují, nebo málo kdo dostojí svým slibům...Ale je to jen můj pohled na to, koho mám v okolí a jak to vnímám já.

Je to základní norma. Taková je třeba. Něco jako Desatero.

Je třeba mít ukazatel na cestě, který nám ukáže přibližný směr našeho směřování.

Je v nich vše, co dělá správného člověka správným člověkem, není to zaměřeno na jednotlivou věc (např. nevyroste z dítěte dobrý fotbalista), ale poskytuje komplexní návyky a vzorce chování

Jedná se o prostá pravidla používaná běžně ve společnosti. Skaut nepřichází s žádnými "převratnými" pravidly, jen upozorňuje na to, že ani tato základní nejsou vždy samozřejmá, ačkoliv by být měla.

jedná se o univerzální hodnoty, které jsou společností stále vysoce kladně hodnoceny

Jsou to obecná a jednoduchá pravidla, která by měla platit kdykoliv a v jakékoliv společnosti.

Jsou to základní kameny současné etiky založené na dlouhém vývoji evropské společnosti.

Jsou to zákony,bez kterých by nemohla žádná společnost účinně fungovat

každý je svým přístup originalní ale zákon se nemusí tolik měnit aby držel směr skautingu, to co bylo dáno, tak se měl i chovat dnes.

Každý skaut by se jím měl rozhodně řídit, většina se o to také snaží

Každý skaut, by měl mít svůj zákon v sobě, aby věděl jak se má chovat,jak jednat, co dělat... Je to podobné jak křesťané mají desatero.

když si duchovní upšoukne ducha svatého, celý kostel potom provoní jeho přítomnost, až se pana maria křižuje

Když si vemu, ty zákony jsem se učila kvuli slibu, ale po čase jsem si uvědomila, že se s tím snažím žít :)

morální kodex , kterým by se měla řídit i dnešní společnost

Myslím si, že by měl být platný, ale obávám se, že správné plnění zákona je čím dál náročnější a méně častější, a to hlavně i kvůli rychlému nárůstu skautů v ČR - což rozřeďuje členskou základnu stoprocentních skautů. Chci ale věřit tomu, že většině skautů se dodržování skautského zákona z větší části daří.

myslím že body skautského zákona. nejsou jen body je to něco co by měl mít každý v podvědomí a řídit se tím.

Myslím, že dnes je to ještě potřebnější než kdysi, protože se ocitáme v době, kde je spousta nástrah a špatných věci (drogy, alkohol, cigarety, sekty...). Proto si myslím, že skautský zákon a jeho dodržování může ledacos změnit. :)

Myslím, že pravidla v něm obsažená jsou nadčasová.

Myslím, že ve skautském zákoně je smysl zakořeněný tak, aby byl aktuální v každé době.

Né vždy se můžou tvrzení v zákoně shodovat s dnešní dobou.

necítím potřebu zdůvodňovat své tvrzení, prostě to tak cítím

Nejsem si jistá, jestli lze za všech okolností všechny body skautského zákona dnes plnit.

nejsem si jistá, zda všechny body jsou správně formulovány, zda by nešlo něco vypustit nebo zjednodušit

Nejsem si jistý jestli jsou některé věci v této době vůbec možné, nebo spíš potřebné

Několik důvodů: zákon je nastaven pozitivně, nikoli restriktivně; je definován obecně, záleží tedy na vůdci, nebo jiné autoritě, jak s ním umí pracovat/žít ho. Pochopení zákona závisí i na zkušenosti a svědomí. Jinými slovy, termín "zákon" není zcela přesný - lépe snad "přikázání".

Některá "pravidla" jsou příliš upjatá

Nemyslím si že všechno dobré je skautské. Skauti by si neměli přivlastňovat principy a morální kodex slušného člověka.

Nevidím jediný důvod, proč by to tak nemělo být. Ano podmínky se liší, ale rozhodně ne morální závazky. Poslušnost, pravda, čest, pomoc, pozitivní přístup atd. jsou přeci zcela nadčasové, "nadpodmínkové" ideály. Na těchto principech stojí a padá klidné lidské soužití. (Vytrácející se i s vytrácejícími se hodnotami). Proč bychom měli vést někoho spíše ke schopnostem než k postojům? Schopnostem může učit kdokoli, postojům jen Ti, kdo je opravdu mají. To je podle mě ten hlavní důvod úpadku ideálů v současném skautingu, Ti co je mají předávat je sami nevyznávají.

Nevidím ve skautském zákoně žádný bod, který by dnes nebylo možné naplnit. Možná jsou některé z bodů náročnější pro plnění nebo se zdají zbytečné pro plnění, ale určitě nejsou nesplnitelné. Zároveň vynechání některého bodu vede k neúplnosti při životě skauta - jakoby v puzzle chyběl důležitý dílek a my dělali, že celek je i přesto dokonalý a bez chyby.

Nevim, asi podle toho o jakeho cloveka se jedna.

Nezdá se mi to jako obtížné - jen to musí mít člověk v hlavě dobře srovnané. (Nejde o to, dělat něco pro zákon sám, ale pro jeho význam a hloubku.) Pochopitelně se to ne vždy daří bezchybně.

Neznám skautský zákon.

Nutno mít hranice. Je je mít specifikovány pro různé věkové rozpětí.

Podle mého názoru dnešní doba příliš nenahrává lidem, kteří se budou striktně držet desatera skautského zákona. Ano, z jednoho pohledu jej dodržovat lze, ale z druhého člověk, který se jím bude 100% řídit, bude ušlapán ostatními lidmi.

Pokud clovek opravdu chce muze kazdym dnem být lepsim clovekem

Pokud se dobře aplikuje, využije v programu a je dobrá motivace, určitě se dá splnit. Všechno se vším souvisí. Na druhou stranu nikdo není dokonalý, takže všeho s mírou.

pokud se podle zákona budeme řídit, budeme vědět, že děláme věci správně

Pokud se zákonem řídili v dávných dobách, mělo by to tak být i dnes.

Postihuje všechny složky současného světa, který se sice změnil, ale etická pravidl zůstávají stejná. Proto je stále aktuální a pokud se dětem vysvětlí, nemají problém s jeho pochopením.

Pravdomluvnost, věrnost, hospodárnost, čistotnost, veselá mysl atd. jsou hodnoty, které mají i v dnešní společnosti svoji váhu. Není na nich nic, co by se výrazně měnilo s dobou, mění se pouze formulace.

Pro mne jsou to základní pravidla morálky a slušného vychování. Je to cesta "jak být dobrý".

Proč by pravidla vedoucí k čestnému životu mohly přestat být aktuální? Vůbec nepovažuji jinou odpověď za možnou.

Proč by to nemělo být aktuální? Čas letí, ale morální principy zůstávají stejné.

proč je platný? protože se každý skaut při svém slibu zavázal ho dodržovat. zavázal se k tomu navíc dobrovolně, co může být více platné, než to k čemu se dobrovolně hlásí 50tisíc lidí v naší zemi

Protože to učí skauty jak se slušně chovat.

přijde mi dokonce nadčasový, nevím, proč by se kvůli současné době měly měnit takto obecné zásady

Přirovnala bych to k desateru...

Rozhodně záleží na tom, jak se to podá, ale ideály jako prvda, láska nebo ctnost nehynou se žádnou dobou. To jenom společnost si to myslí. A proto je to úkol dnešních skatuských vůdců, aby v dětech vykřesaly to dobré, co v nich je, a připravili je co nejvíce na boj dobra se vším ostatním, co je všude kolem dnes může potkat.

Setkávám se s tím, že lidé mu nerozumí. Nejsem přesvědčena, že je v souladu s dnešní dobou.

skatuské zákony prosazují hodnoty které jsou i v dnešní době důležité

skauti se mezi sebou píchali a sjížděli v každé době

Skauting stojí na hodnotách, které z velké části vycházejí z křesťanské morálky. Ta představuje dominantní etický kodex již mnoho staletí. Podstatou skautingu podle mě není to, že by přinášel nové hodnoty, ale atraktivní a originální forma, kterou je přináší.

Skautský zákon jako každý kodex vykazuje stále znaky výstižných pravidel jak sám/a žít řádně a dobře vycházet s druhými i žít s nimi ve společenství.

Skautský zákon je dle mého nadčasový a platný v každé době. Možná, že se mění multimediální komunikace, životní styl nebo náročnost člověka na zdroje, ale přístup k životu jako takový zůstává beze změn a je potřeba o něj pečovat, rozvíjet povědomí vyšších hodnot a cílů a umět si jich vážit.

skautský zákon je nadčasový, použitelný v každé době, jsou to morální hodnoty, co by i každý člověk, který se snaží žít podle Desatera či třeba nějakého svého morálního nastavení, by dodržoval bez znalosti přímo skautského zákona

Skautský zákon je postaven na obecných pravidlech, která jsou platná v jakékoliv době

skautský zákon je praktickým návodem, jak naplňovat skautské principy. Je srozumitelný a poměrně konkrétní.

skautsky zakon je pro me nadcasovy. hodnoty ktere nese jsou vhodne pro kazdou dobu

skautský zákon jednoduchými větami definuje, jak vypadá slušný člověk

Skautský zákon mi přijde jako křesťanské desatero. Je udělaný velmi nadčasově. Vlastně mi přijde, že skautský zákon může dodržovat/dodržuje každý slušný člověk.

Skautský zákon nedefinuje nic jiného než slušné vychování a selský rozum

Skautský zákon není zákoník, který by se musel dodržovat od prvního do posledního písmene. Dle mého názoru nejde o cíl, podle kterého žít, ale spíše člověku dává manuál k hodnocení, co je správné a tak mu dává prostředek k hodnocení svých činů. Proto si myslím, že skautský zákon nelze napadnou pro jeho neplatnost.

Skautský zákon pouze shrnuje obecněji platné normy chování.

Skautský zákon ukazuje ideál skauta. Ideál, ke kterému by měl každý skaut směřovat. Člověka, který se snaží žít podle skautského zákonu, bude vždycky potřebovat každá doba a každá společnost.

Skautský zákon vnímám i jako jakýsi předpis toho, jak by se měl chovat každý, kdo chce být dobrým člověkem. Dobří a slušní lidé nemůžou mít problém byť s jediným skautským zákonem.

Skautský zákon vychází z Desatera a dalších morálních kodexů, ty jsou stále aktuální a budou. Jsou to základní etické kodexy, které se dají vždy dodržovat

Slušnost, láska a přátelství jsou hodnoty, které jsou platné ve všech dobách.

Společnost by se měla chovat podle skautského zákona, který je aktuální a zcela správný, protože hodnoty které jsou v něm požadovány bych řekl, že by se měly plnit pořád a nezáleží na době....plnění je teď sice těžší ale rozhodně není nemožné

stále v něm jsou obsaženy všechny důležité skutečnosti, je univerzálně praktikovatelný na všechny činnosti lidského úsilí, avšak podmíněn morálkou každého jedince

stejně jako Desatero vycházejí z morálky a dobra, jsou nadčasové

Stejně tak se dá mluvit třeba u desatera, které přežilo tísíce let. Nemůžu říct, že plním všechny body skautského zákona, ale víceméně se mi daří jich plnit celkem dost. Je to jakýsi morální kodex pro člověka, který se snaží žít normálním životem :)

Tohle se prostě nemění. Doba se mění, ale jaká si pravidla na to, jak být dobrý člověk, jak pomoci světu, jak zlepšovat svět, to se nemění.

tyto zákony jsou srozumitelné a v souladu s životem dobrého člověka

v dnešní době je velmi těžké se chovat podle skautského zákona, protože je mnohem snadnější a užitečnější některé body vynechat

V každé době je třeba se učit ctít,rozumět pomáhat druhým. Tímto každý člověk roste,rozšiřuje si obzory,není lhostejný k ostatním.

V zákoně jsou shrnuty všechny základní pravidla chování ve společnosti tak, aby ta společnost fungovala

Ve dnešní době jde jen o zisky a prožitky. Lidé žijí příliš rychle.. Skautský zákon ve svém původním znění vznikl v době, kdy lidské hodnoty měli ještě váhu a důvěra byla silnější než podpis na smlouvě. V dnešní době už spousta věcí neplatí.

Ve skautském zákoně jsou rozepsány základy dobré společnosti, které by měl každý znát a mít v hlavě, avšak ne jen jako básničku. Člověk nemusí tyto body umět nazpaměť, aby se jimi řídil.

Ve skautském zákoně není nic, co by bylo jakkoliv nereálné. Vše jsou to ideje, které by měly být vlastní každému po dobru toužícímu člověku. (Tímto neříkám, že nikdy nelžu a jsem dokonalá skautka, ale že nepovažuji za řešení naší nedostatečnosti to, že zmírníme "podmínky" na něco "reálnějšího")

Viz. Dříve. Skautský zákon lze chápat z čistě pragmatického hlediska (kdo po tobě kamenem...), Skaut hospodárný a ochránce přírody zachovává ekologickou rovnováhu, Skaut prospěšný a pravdomluvný pracuje na udržení fungující společnosti, jako protiváha neprůhledným zakázkám a korupci, skaut přítel lidí dobré vůle proti rasismu, xenofobii a agresi vůči přistěhovalcům (jakkoli je současná politika azylu špatná, novinář: Jak podle vás bojovat s rasismem? M. Freeman: Přestaňte o něm psát.) Nemá-li však skaut zázemí mezi přáteli a doma, je snadné se ideálů vzdát, pevná vůle nebývá dostatečně pevná a mnohdy jdou tyto zásady proti proudu. Znamená to však, že jsou tyto zásady neaktuální? Za mne: Ne.

Vše jde když se chce. Kratochvílka žijeee!!!!

všechny body skautského zákona jsou reálně plnitelné i současné společnosti

x

Zachovávání skautských zákonů vede k plnění principů skautingu.

základní etické principy se nemění a na pravdě, přátelství, pomoci... není nic zastaralého

Zákon je zákon, platí pořád - otázka je jak je dodržován.

zákony představují výklad idejí, které nepodléhají rychlým změnám a zůstavají aktuální po dlouhou dobu

Zapomněla jsem jaká byla otázka a nedá se vrátit zpět :D

žádný zákon není ve sporu s žádnou současnou morální hodnotou české společnosti

-

-

-

-

-

---

-není třeba-mohou platit tak, jak jsou

:D nevím, neznám ho...

..

....

%

1. bod, protože dnešní "pravdomluvnost" už nevyjadřuje dřívější smysl "věrohodnosti".

1. Nemělo by se při tom dodávat, že bychom si pravdou měli i škodit, jelikož to samo o sobě je lež - kdo nikdy nelhal i poté, co vstoupil do skauta, ať hodí kamenem. Nebo možná mělo, ale jen u malých dětí, aby si to vštípili do paměti. Pro starší je to jen "kec", který podstatně ubírá prvnímu zákonu na důvěryhodnosti. 7. Když mi někdo nakáže něco, s čím nesouhlasím, chová se nefér nebo škodí většině bez nějakého pádného důvodu (třeba pro to, že ho to baví), nemůže se ve všem poslouchat. Všeho moc škodí. 8. a 10. se asi lépe přepsat nedají, ale i tak k nim mám výhrady (viz dříve).

1. Skaut je pravdomluvný. - Jsou situace kdy to prostě nejde. Kdy nechci někomu ublížit nebo něco ztratit.

10. čistý v myšlenkách slovech i skutcích - je příliš obecný a takový, těžko pochopitelný. popřípadě bod 1. - stoprocentní pravdomluvnost je v dnešní době trochu náročná a znepříjemňuje třeba i pracovní život.

10. není možné v dnešní době násilí, aby byl člověk úplně čistý i ve svých myšlenkách, protože se nedají ovlivnit. 1. na nedávném sněmu se rokovalo, že kdo byl pravdomluvný za komunistů, mohl tím někomu ublížit

7. bod - myslím, že pod slovem "představený" si dnešní děcka moc nepředstaví

7. skaut je poslušný rodičů PŘEDSTAVENÝCH a vůdců. Slovo "představených" by mělo být nahrazeno přijatelnějším synonymem pro dnešní mládež.

a

Akualizován má být celý sk. zákon aby odpovídal potřebám a problémům dnešní doby a mládeže. Ne jen některý bod.

Ani ne tak aktualizován, jako zpřesněn - pravdomluvnost by bylo vhodné nahradit pravdivostí, jelikož je to širší pojem (pravdu nejen mluvíme, ale pravdivě taky žijeme). A poslušnost bych nahradila ukázněností, což by bylo přiměřenější pro dospělý věk (vnitřní kázeň).

Asi jen drobné změny, ale není to zas tak potřeba..

bod třetí, bo je na piču

Dle mého názoru není třeba aktualizovat žádný bod. Spíše je potřeba jednotlivě vysvětlit, co každý z bodů obsahuje, co se v něm od skauta žádá, proč je důležitý, případně jak může tento bod konkrétního skauta posunout ve vývoji dál.

já si je už nepamatuju

Jestli se jedná o aktualizaci, můžete zákony formulovat modernějším jazykem, na stranu druhou, proč neudržet letitou tradici? zde problém nevidím.

možná jen formálně, aby tomu děcka víc rozumněli, ale obsahově ne.

Možná upravit bod o poslušnosti - aby nevybízel k slepé poslušnosti ke všem autoritám za každou cenu.

Myslím si, že žádný.

Myslím, že celý skautský zákon, je dobře formulován.

Myslím, že jsou všechny aktuální a nadčasové.

myslím, že jsou všechny ok.

Myslím, že není potřeba aktualizovat žádný bod.

Myslím, že to není potřeba.

Myslím, že žádný. Myslím, že všechny jsou dost srozumitelné a potřebné v dnešní době tak jak jsou napsány.

na otázku č. 13 jsem odpověděl NE

ne

ne

neaktualizoval bych zákony. větší problém je v jejich dodržování.

nejedná se ani tak o aktualizaci, ale o přeformulování

některé by měly být přeformulovány, jsou tam archaismy, které se dnešním dětem hůře chápou

Nemám na mysli vyloženě aktualizován, ale spíše přeformulování do aktuálnějšího jazyka.. zjednodušení formulací .... osobně mám třeba problém s bodem o poslušnosti rodičům atd. .... kdo je to představený? ... nebo "všech lidí dobré vůle" - to je hodně abstraktní..

Neměl

Nemel by byt aktualizovan.

nemyslím si, že by měl být některý aktualizován - možná by stálo za to popřemýšlet, zda-li některé nepřejmenovat - třeba pod pojmem "cenných výtvorů lidských" si málokdo řekne, co jsou ty cenné výtvory. Podobně jsou na tom spojení "představených a vůdců" nebo "čistý v myšlenkách, slovech i skutcích". Co je to to slovo čistý? :-)

Nemyslím si, že by některý bod potřeboval aktualizaci.

Nemyslím si.

nemyslím, že je to potřebné.

nenapadá mě žádný, jen je těžké je v dnešní době dodržovat...

Nepřipadá mi, že by mělo dojít k nějaké změně, pokud by to však vedlo k lepší srozumitelnosti a více by to vyjadřovalo podstatu skautingu, pak nemám problém :)

nevím

Nevím asi žádný.

nic

nic

Nikdy jsem se nad aktualizací bodu zákona nezamýšlel a necítím vůči tomu potřebu.

Nikdy jsem se nad tím nezamýšlel a proto nemůžu rozhodnout, jestli je nutné nějaký bod aktualizovat. Zatím jsem ale na takový názor nenarazil a ani jsem neměl důvod si to myslet.

Odpověděl jsem ne.

odpověděl jsem že by žádný aktualizovaný být neměl, pak je tato otázka irelevatní

opíchej matku svou i otce svého, jakož i ducha svatého, amen

pokud dokážu dětem vysvětlit jednotlivé body tak, aby jim rozuměli, připadají mi v pohodě

Přestože jsem zvolila v předešlé otázce, že by se neměl žádný sk.zákon aktualizovat mám se zde vyjádřit. Tak snad 2. Skaut je věrný a oddaný /po celý život sám sobě, k druhým/

Skaut je čistý ve slovech a myšlenkách. To je v dnešní době pokud nežijete v lese naprosto nemožné

Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských.

Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců . Zbytečné budování poslušnosti na autoritách. Navíc se neslučuje například s liberální výchovou děti.

skaut je poslušný rodičům, představeným a vůdcům - úplně nesouhlasím se slovem poslušný, spíš bych použila slovo respekt (člověk má přemýšlet a ne slepě poslouchat) věrný a oddaný - jako kostra dobré, ale celkově mi přijde špatně uchopitelný

Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta - V dnešní době už mi nepřijde správně formulovaný / mnoho nováčků už si pod první částí nic nevybaví. Správnější by bylo : Přítelem všech lidí, protože tak by to bylo ohleduplnější směrem ke vztahu k lidem, kteří nejsou ochotni nechat si pomoci a je třeba jim nastavit tvář.

skaut je veselé mysli - myslím, že to je trochu zbytečný bod

Skautka je věrná a oddaná.-čemu?

Sloužit nejvyšší pravdě a lásce - příliš vágní.

Spíše než aktualizaci zákona, by bylo potřeba ho umět kvalitně podat, chápat detailně jeho význam.

Uvedla jsem, že žádný.

v našem oddílu (středisku) velmi často řešíme 10. zákon Skaut/ka je čistá v myšlení, slovech i skutcích - tento zákon mi přijde naprosto nereálný copak můžu být čistá v myšlení když si o někom myslim něco špatného (a myslet si něco dobrého opravdu nejde)

v předchozí odpovědi jsem dala ne....

věrný a oddaný - zní staromilsky

věrný a oddaný -není jasné ,komu a čemu,zůstat věrný a oddaný,když se ukáže že to nemá smysl a je to pitomost :-) ,je hloupost zůstávat věrný a oddaný

Viz předchozí odpověď u ot. č. 13.

Všechny

Všechny jsou aktuální.

Všechny mi přijdou aktuální. Některé dnes možná i více než dříve.

Vzhledem k minulé otázce, je má odpověď jasná.

x

x

zadny se vsemi zcela souhlasim

Zadny vsechny jsou dobre:-)

žáááááádnýýý

Žádný

žádný

žádný

žádný

žádný

žádný

žádný

žádný

žádný

Žádný

žádný

žádný

Žádný

žádný

žádný

žádný

Žádný

žádný

žádný

žádný

žádný

Žádný

žádný

žádný bod by neměl být aktualizován

Žádný bod by neměl být aktualizován - může se hledat jiná cesta jak jej vysvětlit, ale kdybychom měnili sk. zákon, měnili bychom skauting - a již by to nebyl skauting.

žádný, Desatero se také nemění jen proto že se mění doba

žádný, jde jen o to jej dobře vysvětlit a pochopit

Žádný, skautské zákony mi vcelku připadají ideální. Bohužel, ideální není nikdo z nás.

Žádný, všechny byly, jsou a budou stále aktuální

žádný, všechny jsou aktuální

Žádný.

Žádný.

Žádný.

^

.....

(pozn. slib znám, ale nevzpomenu si na celý). Nejvyšší Pravda - "sloužit nejvyšší Pravdě" znamená hájit pravdu, ať to stojí, co to stojí, hlavně ve velkých věcech (např. v době války před nacisty nebo nějaké jiné společenské krize). Nejvyšší Láska - láska ke každému člověku, o kterou je třeba se snažit. Ne vždy je možná.

= Bůh

=Bůh

3. prncip. nehledět při svých rozhodování jen na svůj vlastní prospěch, ale na obecné blaho

asi totéž, co to znamená bez toho slova nejvyšší

Bůh

Bůh

Bůh

bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

Bůh

bůh

Bůh

Bůh

Bůh - a dle mého názoru by se k tomuto pojmu bylo dobré vrátit (samozřejmě s patřičným vysvětlením), protože jsem se setkal s tím, že za pojem "nejvyšší Pravda a Láska" si někteří dosazují pojmy, věci či "hlouposti", které s tímto pojmem moc (nebo jen částečně) nesouvisí.

Bůh!

Bůh.

Dodržování skautských principů

duchovní stránku

Dvě nejvyšší hodnoty, jaké existují, je na nich založeno vše. Systém vlastního svědomí, vztahu k okolí a okolí k nám, to co bychom se měli snažit dodržovat a vyhledávat

God

hledat ty nejvyšší hodnoty v životě..

Hledat za kazdou cenu pravdu a za pravdu a lasku bojovat

hodnoty, na kterých lze stavět smysluplný život

jak jsem psal o několik otázek dříve, něco vyššího - udělat svět lepším... nejen odpovědnost k sobě, ke skautům, k republice,... ale i k tomu, co tu po nás zůstane

Jako pro věřícího katolíka to pro mne znamená Bůh.

Je to pro mě ideální stav, kterého můžu v životě dosáhnout. To, kdy budu dávat ze sebe jen to nejlepší.

Je to ztělesnění duchovního principu skautingu - to k čemu vztahujeme náš první princip. Pro mě Bůh

Jiné znění principu povinnosti k druhým.

Jsem věřící člověk, takže Bůh...

Kdybych věřila v Boha tak Boha. Znamená to pro mě nějakou vyšší sílu. Tu lásku, která nás všechny prostupuje a tu pravdu, která bude vždy pravdou, ať se jí bude kdokoliv snažit přetvořit a zamaskovat.

Láska k rodině, kamarádům.

Mluvit pravdu a být věrný.

morální zásady

Naplňování skautské výchovy - hl. principů a slib.

Něco co mne přesahuje

něco co nás převyšuje, dobro...

Něco mezi nebem a zemí. Někdo tomu říká Bůh, Vesmír, Osud. Někdo Pravda a Láska...

Něco vyššího nad materialnimi věcmi, pro někoho bůh, pro někoho právě pravda nebo láska, nebo prostě v to něco v co věříme

nějaká vyšší hodnota (pro někoho bůh, budoucí generace, pro mě mé svědomí)

nejsem si jistá, jak to popsat

nejvyšší dobro - ideál lidského chování, čestnost a ochota

Nejvyšší ideály a hodnoty, za kterými stojí Bůh.

nejvyšší morální hodnoty, kterých bychom se měli snažit dosáhnout možná to vyjadřuje to, co pro věřící je Bůh

Nejvyšší Pravda a Láska, jsou pro mě hodnoty, které nám nedali lidé, ale které jsou od Paná, máme se snažit plnit jeho vůli, a stále se snažit jít po jeho cestě.

Nejvyšší pravda je prázdný pojem. Je to účinný nástroj který využívají ve stejné míře ideologie, které můžeme považovat za objektivně "správné" i ty které považujeme za "špatné". Nejvyšší láska je lepší pojem, odkazuje na humanitu a lásku ke všemu živému i neživému, zejména pak lásku k Bohu a Boha ke svému dílu.

Nejvyšší principy

Nejvyšší síla v mém životě

nic konkrétního, znamená to pro mě věci, které považuji za správné

no netusim

Popsáno již v odpovědi na smysl povinnosti k Bohu.

Posouvání věcí a myšlenek po malých kouskách k vytyčenému cíli.

Pravda a Láska nedaná člověkem, ale nějakou vyšší silou - Bohem, přírodou... nevím, v co všechno se dá ještě věřit... Láska všeobjímající, bez podmínek.

Pro mě je to Bůh

Pro mě osobně je to Bůh.

Pro mě osobně, je to víra v Boha, ale ne v Boha podle Bible. Víra v "někoho" vyššího, možná v osud? Věřím, že pokud budeme pozitivní, vrátí se nám to. Víra v dobro, lásku. Úcta k vyšším hodnotám, snaha oprostit se od svazujících materiálních hodnot. Duševní čistota.

Pro mě to je to, za co stojí bojovat, i když to nemusí být zrovna příjemné. Nejlépe si to dokážu představit na skautech, kteří pomáhali ve válkách a byli ochotní za pravdu a lásku i zemřít.

Pro mne Boha, Přírodu, Dobro...

Pro mne jako věřícího je to Bůh, ale ohlížet se na nejvyšší Pravdu a Lásku také "spolupráce se Stvořitelem" i s bližními při "vzdorování zlu" a "podpoře dobra".

Pro mne osobně Bůh starozákonní a novozákonní, Bůh Trojjedinný ve smyslu a významu, jak je chápán katolickou naukou... Tento Bůh, který je však člověkem nepoznatelný a neuchopitelný, může být však pro jiného stejně tak poznávám v rámci jiného náboženství/cesty/světonázoru...

Pro někoho Bůh, přesažná hodnota, dobro v člověku, vůle stát za skautskými ideály, energie, kterou věnuji svému oddílu a kterou čerpám při západech slunce... Pro mnohé skauty, obzvlášť v době, kdy přistupují ke skautskému slibu, obtížně pochopitelná pasáž.

Problém. Problém s vysvětlováním mládeži v oddíle. Jsem zastáncem "Svojsíkova" znění slibu. V "novém" slibu mi chybí láska k vlasti. Nejvyšší Pravdu a Lásku vnímám jako synonymum pro slovo "bůh". Úmyslně s malým "b". Není totiž myšlen Bůh křesťanů, ale obecná nejvyšší autorita (např. Mannitou).

Představitel boží trojice, směr za dobrem.

přesažné hodnoty, lepší svět (zejména skrze mne a mé činy)

Příroda, Bůh. Nejsem vyhraněn.

rodina, přátelé, to co je pro mě důležité

Říkat pravdu a být hodný ke svému okolí nevraždit atd...

Snažit se vždy jednat co nejpravdivěji, mít úctu k druhým, mít dobré vztahy se svým okolím...

snažit se žít pravdivě a ne v nenávisti

soubor hodnot, které dodržuji. Ať už ve vztazích (ne nutně mezilidských) a pravda je pro mně jakousi rytířkou vlastností

Správné a ohleduplné rozhodování

svědomí

symbol pravého lidství. byl-li nám náhodou nebo někým dán rozum a cit, neměl by "zahnít a tlít"

to co nás přesahuje, odpovědnost za budoucnost

To co pro jiného jeho náboženství. Je to to nejvyšší a nejčistčí co máme.

To co pro křesťany Bůh

To něco neuchopitelného a nepojmenovatelného, co cítíme za zády a nad hlavou zejména tehdy, když musíme činit nějaká rozhodnutí.

To něco, co nevidíme. To proč děláme dobro, důvod toho, proč zlepšit svět.

To něco, díky čemu tady jsem, díky čemu jsem sám sebou a To co mně stráží každým dnem od rána, do rána.

To nelze říct několika slovy. Nejvyšší Pravda a Láska je alternativní forma toho, čemu věřící říkají Bůh. Ale neumím to popsat slovy. Mám rád pravdu a mám rád lásku.

To pro co zijeme

totéž co Bůh

Toto je těžký pojem na vysvětlení pro mě samotnou, natož to vysvětlovat dětem. Avšak myslím si, že nejvyšší Pravda a Láska je něco nad naší myslí něco jako Bůh. Pro mě osobně to znamená dodržování pravdomluvnosti a rozdávání lásky, kde jen to jde.

Trojjediný Bůh.

v podsrare to co pro ostatni buh..je to pro me byssi hodnota

V to co věřím. To co mi dává sílu a naději.

velmi zavádějící pojem, který skoro nikdo neumí vysvětlit a tak ho vysvětluje každý jinak, pořádně tomu vlastně nerozumím

věřit v pravdu a lásku a také je konat

víra v Boha

Viz má odpověď k výkladu prvního principu (povinnost k Bohu). Pro mě osobně je to Bůh.

viz výše

všechno

Všechno to myšlené duchovno kolem nás. Někdo by tomu mohl říkat karma, jiný Bůh, ale prosě je to to myšlené klima, ve kterém žijeme, ta atmosféra společnosti, kterou spoluutváříme a v níž potom žijeme.

Všechny aspekty života a hodnoty, které ctím a jsou mi takříkajíc "svaté".

vyšší moc či princip, Bůh či univerzální dobro, které je nad námi a je trvalé

Vyšší princip, který je pro každého člověka jiný, tzn. Každý během slibu přísahá tomu, čemu sám věří.

vyšší princip, to co mne přesahuje, to v co věřím, že existuje a má smysl. Je to pro mne to, co různá náboženství označují jako Boha nebo jinou nejvyšší sílu

Vzhledem k tomu, že nejsem věřící, ztotožňuji tyto pojmy s obecnými morálními pravidly a zásadami, které ovlivňují lidské jednání.

Základní oporu mého světového názoru. Upírám k ní svoji všechnu životní naději a touhu po skutečném a naplněném životě.

Znamená to něco nadpřirozeného. Co nemůžeme chytit. Je to spojeno s bohem.

znamená to pro mě všechno, pokud člověk chce, dovede tyto věci poznat sám od sebe, nepotřebuje k tomu bič a cukr v podobě těch dvou hňupů -boha a satana, člověk může být dobrým sám od sebe - tak jako jsem já

zodpovědnost vůči Bohu - ukotvení třetího principu skautingu, pro mě osobně reálná víra v existenci Boha a v osobní vztah s ním

Že bych měla ctít a miloval své blízké a snažit se jim nelhat :))

Že mohou tomu dotyčnému věřit a nezradí mne.

.....

(otázka je dost navádějící) Co je napsané je jasné. "Jeden dobrý skutek denně" je jedno ze základních hesel, která používáme - je pro nás tedy evidentně důležité a všichni to ví

@

Aby mezi námi zůstávala vzájemná pomoc.

Aby se člověk zastavil a rozhlédl kolem sebe, jestli by nemohl něco udělat lépe. A taky, když to dělá pravidelně 1x denně, začne to dělat daleko častěji a stane se vnímavějším pro své okolí.

Aby se každý snažil být lepším, i když je to špatně . vede to k tomu každý den "odškrtnout" dobrý skutek. Na takový by neměl být poviností.

Aby se skauti slušně chovali

Aby se snažil skauty dotlačit ke službě druhým, aby na sebe byli lidé hodnější a nápomocnější a aby tak byl svět lepší.

aby se společnost mohla stát lepší, abychom mysleli i na druhé

aby svět byl lepší

Aby tak člověk myslel na to, že je potřeba denně naplňovat druhý skautský příkaz - povinnost k bližním. Ten je totiž potřeba jako jediný prokazovat viditelně, aby si člověk uvědomoval, že jej opravdu plní. Povinnost k sobě i k Bohu mohu plnit soukromě, ale povinnost k bližnímu ne. A právě na denním příkazu se projevuje, jestli jsem v povinnosti k bližním (a tím i v povinnosti k sobě a k Bohu - neboť tyto tři povinnosti jsou vzájemně provázané) poctivý a věrný.

Aby to vedlo k úspěšnému naplňování zejména 2. principu - je to takové nejsnáze srozumitelné i pro děti.

Abychom byli lepšími lidmi a mohli se v dobrem rozvíjet

abychom nezapomínali i na ostatní a snažili se něco změnit, zlepšit. Alespoň někomu.

Abychom si denně připomínali, že skutečnou lásku k bližním lze uskutečňovat neustále skrze menší i větší činy.

Abychom žili s vědomím, že máme kolem sebe šířit dobro.

ahá, tak už znám denní příkaz! protože musíme šířit dobro

ano

Ať se pozná že jsi skaut.

bohuzel v dnesni dobe je to neco,co je potreba lidem pripominat..neni samozrejnosti a proto se ki zda vhodne ho zaradit

člověk může být dobrý právě tím, že koná dobro, ne tím, že o tom mluví:)

Člověk podle mého pomáhá, aniž by si to uvědomil, ale pokaždé, když si řeknu příkaz, tak se ho snažív vyplnit a pokud možno i vícekrát denně. Dále si myslím, že si člověk alespoň uvědomí, že za ten den někomu pomohl.

Dobré skutky je třeba konat. Kdo jiný než skauti by měl? Ano, všichni by měli, ale nejsme (nebo nechceme být) něco trošku "víc"?

Dobré skutky jsou jednou z ctností skautů. Je třeba si je neustále připomínat.

Dobrý skutek je něco čím se snažím dělat tento svět o něco lepším. Asi je to v lidech nějak zakódované, že když je nějaký "příkaz", tak na to víc myslí...

Dobrých skutků není nikdy dost :-). Neměli bychom být lhostejní a když dobrý skutek uděláme, máme dobrý pocit a i svět kolem nás je trochu veselejší :-)

Hmm cvici to nasi vuli

jako připomenutí tohoto závazku, uvědomování si toho, že i malý skutek může pomoct

jde o snahu zdokonalovat se, což je důležité.

Je důležité umět myslet na druhé.

Je důležité, aby se lidé naučili dělat ostatním lidem dobře. Ať už vědomě nebo nevědomě. Všichni lidé by měli myslet nejen na sebe, ale také na druhé. A pak, ten pocit, když vidíte, že jste někoho potěšili... to stojí za to.

Je no normální, potřebné a lidské.

Je to dobrý skutek - pomůže nejen tomu, komu je vykonán, ale i tomu, kdo jej vykonává. A vzhledem k tomu, že dobrých skutků je doopravdy málo, je dobré učit další generaci je vykonávat. Třeba se tak svět zlepší.

Je to důležité pro rozvíjení naší osobnosti vpřed. Navíc je to pěkné a kdyby to tak dělali všeci, tak by mohl být svět přeci jen pěknější, než je teď :D

Je to jedna z výrazných forem, jak naplňujeme tři skautské principy.

Je to konkrétní podoba naší snahy o lepší svět.

Je to měřitelný prostředek. Každý ví, zda plní. Každý časem pochopí proč plní a co mu přináší nezištná práce pro druhého.

Je to náznak alespoň nějaké dobré vůle každé ho skauta.

je to podstatne pri vychove mladsich clenu

Je to pohlazení na duši ať už pro člověka, který skutek vykonal či pro druhou stranu.

je to prvek, jak děti naučit rozhlížet se kolem sebe a pomáhat ostatním, i když si o to neřeknou. následně se naučí takto jednat a dobrý skutek se stane automatickým chováním.

je to samozdřejmost..

je to takové malé zrníčko, ale dohromady (ať už dlouhodobě u jednotlivce nebo na jendou u více lidí) může hýbat světem

Je to takové šumění na pozadí každého dne.

je to věc, která v dnešní ani minulé době nebyla automatickou součástí dne

je to velmi konkrétní a praktická realizace skautských mravních principů, dostupná i malým dětem

jedná se o aktivní naplňování ideálů

jedná se o jakési zestručnení slibu a zakona do jednoduše pochopitelné a lehce aplikovatelné podoby

Jedná se o prakticky nejlepší způsob jak si šanci na "dobrý život" denně nejen připomínat, ale ji i uskutečňovat.

jedně malými drobnými dobrými skutky lze změnit svět okolo nás

k neustálému uvědomování skautského života

každý den si uvědomuješ že je třeba pomáhat, že zde nejsem jediný.

Když každý skaut udělá 1 dobrý skutek denně, zlepší to celý svět alespoň o kousek. A to je cílem celého skautingu.

když ty učiníš dobrou věc, pak ti ji také někdo oplatí, je to fér

malé věci dělají lepší svět

máme dělat dobré skutky, ale spíš asi sami od sebe, než, že je to v příkaze.

Možná proto, abychom nezapomínali býti lepšími lidmi, pracovat na sobě samém. Abychom nezavírali oči před osudy ostatních lidí, zvířat, přírody.

Možná zejména kvůli mladším členům, kteří si etické hodnoty a principy teprve budují.

Myslím, že je to částečně prostředek motivace, člověk si příkaz zafixuje a snaží se ho denně plnit.

Naplnění slibu a celkově výchovy.

naplnuje princip-povinost vůdči ostatním

Neb nás stále vede po "dobré stezceL, stále máme před očima ideu dobrého člověka a celého společenství

Neberu to jako příkaz ale spíše připomenutí. Skaut by měl dobré skutky dělat "automaticky" a to že je má "přikázány" mu pouze pomáhá na to nezapomenout.

Nejjednodušší cesta k naplnění povinnosti bližním

Někdo to dělat musí :-) Ne vážně, podle mě tkví výhoda příkazu "Alespoň jeden dobrý skutek denně." v tom, že je srozumitelný všem věkovým kategoriím a jeho plněním si člověk připomíná i další skautské hodnoty.

Nemyslím

nemyslím si že je to důležité. je dobré si to připomínat. ale takovým příkazem se konání dobrých skutků nevynutí. v to musí člověk věřit.

Nemyslím, že konat dobré skutky je skautský vynález.

Nenazýval bych to příkazem. Nicméně, myslím si že dobré to tam mít z toho důvodu že si občas na to někdo vzpomene, uvědomí si , že člověk by neměl být ignorantem a chopí se přiležitosti.

Není to důležité, ale je to praktické. Je to velmi jasný a srozumitelný postup, co dělat

Neustálá motivace konat aktivně dobro. Velmi těžké, ale potřebné.

Nevím

Nevím.

Nevím... opět slovo "příkaz" - dobré skutky by měly vycházet z lásky ;)

Nežijeme sami pro sebe

odráží princip povinnosti k bližním i další 2 principy

Pomáhat

Povinnost dělat dobré skutky vychází ze zákona a slibu. Když jsme slíbili a žijeme podle toho, je tento příkaz zbytečný, protože to děláme i tak. Tím, že musíme každý den udělat dobrý skutek, si ale připomeneme to, že jsme skauti, a co všechno jsme slíbili, takže na to nezapomeneme.

Pro mladší skauty je to srozumitelný způsob jak naplňovat skautské ideály. Sám o sobě je viditelným příkladem pro ostatní, jak se zlepšovat.

pro přesah, skauting není jen rybářský spolek, ale jeho cíle mají přesah přes hranici členů skautingu i na další lidi, jejich okolí

Proč ne? :))

Protoze dobry skutek je zaklad spolecnocti, zahreje u srdca a mame z neho dobry pocit.

Protože člověk velice rychle zapomíná a zvláště na druhé. Dnešní doba je egoistická, tak je nutné mít někde připomínku pomoci jiným.

Protože doba směřuje k individualismu a na druhé zapomínáme. Dobrý skutek nám připomene, že nejsme na světě sami, ale že máme k druhým zároveň určitou zodpovědnost, že my sami určujeme, jaký bude svět, v němž žijeme.

Protože je důležité pomáhat ostatním, nikdy nevím kdy budu potřebovat pomoc já.

Protože je to něco konkrétního, u čeho si dovedeme říci, jestli jsme to daný den splnili nebo ne. Denní příkaz nám napomáhá převádět některé bod zákona (3., tuším :D) z teorie do praxe. Navíc můžu u sebe říci, že když se snažím denní příkaz plnit, všímám si více potřeb jiných a nakonec se mi někdy podaří denně vykonat více dobrých skutků než jeden. Lidé si toho všímají, že dělám něco, co nemusím a berou si z toho příklad.

Protože je velice dobré si kolem sebe vytvářet dobré vztahy.

Protože jeden z principů je služba ostatním!

protože jich není nikdy dost a moc se s dobrými skutky člověk už nepotkává

Protože nezjištné dobré skutky se ze samozřejmosti postupem času stali spíše vzácností.

Protože se tím z dělání dobrých skutků stává jakési pravidlo.

Protože skauti by měli hodní a pomáhat ostatním

protože skautíci nejsou dobří sami od sebe, musí se jim to nařídit, jakožto i ježíš na kříži rotuje

Protože svět je plný negativní energie, sobeckých lidí, špatné nálady a věřím, že dobrý skutek, který každý den vykonáme ten svět zpříjemní nejen nám, ale i ostatním lidem.

Protože tím, že někomu bezúplatně pomohu, mu prokáži bezděčnou pomoc, kterou sám možná ani nečekal, ale rozhodně to v něm (nebo v tom společenství, nemusí to být jen jedinec) zanechá pocit toho, že dobro ještě nezemřelo a třeba jej to ponoukne ke konání jeho vlastních dobrých skutků. Pomocí jiným se ještě nikdy nic nezkazilo, právě naopak.

Protože to je to nejjednodušší, co můžeme každý den udělat.

protože to není v dnešní době samozřejmost a mládež (a nejen ona) by si měla uvědomovat, že dobrým skutkem šíří dobro a zušlechťuje nejen své okolí ale i sebe sama

Protože to udržuje slušné chování.

Především mladší členové tím získávají návod jak se chovat. U starších to již trochu postrádá na smyslu. Ale na druhou stranu - vykouzlit jeden úsměv denně není málo nikdy.

Příkaz dobrého skutku, je velmi dobrá věc, slouží nám k tomu, abychom se nestali sobci a nestarali se jen o sebe, usmát se na někoho, uvolnit místo v tramvaji, nakoupit... Dit nás to vůbec nebolí, a někomu tím zpříjemníme den :)

Příkazem bych to nenazvala, spíše vykonání alespoň jednoho dobrého skutku to neznamená, že jich nemůže být i více.

Připomíná poslání skautingu - zanechat svět lepším.

reflexe skautských ideálů, možnost praktické realizace našich myšlenek a principů, předávání dobra

sám bez jiných ztracen v oceánu jak molekula soli která není vázána v krystalu

Sebevýchova, služba okolí.

skaut by se měl snažit působit pozitivně ve svém okolí a rozhodně by se to nemělo omezovat pouze na jeden dobrý skutek denně

skaut má je prospěsný a pomáhá jiným, je podle mě důležité propojovat zákony skautu s jejich heslem, slibime, denním příkazem

služba sobě a ostatním

Splňuje princip povinnosti k druhým.

Takových je v dnešní době málo

Učí dobrovolnosti,nezištné lásce.

Učí nás to soucitu a porozumění druhým.

v dnešní době dělají lidé věci jen proto, aby z toho něco měli

v dnešní době je velice těžké najít někoho kdo by něco udělal nezištně... každý chce mit ze všeho nějaky užitek a už je nenapadne, že ten užitek muže být právě ten pocit, že někomu pomůžeme aniž by jsme za to něco vyžadovali... vždycky zahřeje u srdce dobrý skutek víc než 50 korun

vede to k drobné, nezištné pomoci, vede to k tomu, že se snažíme dívat kolem sebe s otázkou: Mohu pomoci?

Vlatně ani nevím, konat dobré skutky by mělo být samozřejmé.

x

zaměřuje pozornost od sebe (svých potřeb, nálad, tužeb, chtění) k pozornosti druhého člověka a tím dodává barevnost a chuť tomu co děláme.